Tuto neděli jsem se vydal na střechu, abych zalaboroval s anténami. Vedly mě k tomu teoretické rady kolegů z CSDXC - Tomáše Buriana a Davida Kříže. Dle jejich zkušeností mělo dojít po nasazení vertikální antény na plastovou trubku nad kovovou tyč (anténa by byla mimo vodivý předmět) ke zlepšení signálu, protože by se zlepšily i fyzikální vlastnosti antén. Bohužel v praxi to bylo tak, že jsem postupoval při instalaci přesně podle pokynů, během ní jsem spolu s kolegy ještě několikrát telefonicky hovořil, ale ve výšce, kam byla vertikální anténa umístěna, už se nechytal vůbec digitální signál z Německa. To ovšem nemohl nikdo vědět. Rozdíl původní a nové výšky byl jen jeden metr (možná ani to ne). Plastová trubka už ovšem byla v kovovém stožárku zavrtána, a tak se s tím nedalo hýbat. Přestal jsem tedy proto hledět na nějaké fyzikální zákony a šel do praxe. Horizontální anténu jsem umístil opět na vršek stožáru a vertikál šel pod ni. Laborace antén se projevila jako chůze na velmi tenkém ledě a stačilo opravdu jen málo, aby bylo po dálkovém příjmu... Po této akci se o něco málo vylepšil příjem kanálu 36 z Drážďan, který tu teď běžně chodí na hodnotách 40/70 (síla/kvalita).Ono je sice hezké mít anténu udělanou fyzicky správně, ale pokud to chodí lépe tak, jak to je, raději je s tím lepší nelaborovat. Ještě jsem k této věci požádal o vyjádření svého kolegu Petra Horu z CSDXC a ten napsal toto: "U dálkového příjmu DVB-T rozhoduje málo a buď TV hraje, nebo nehraje. Ta hranice je dost ostrá! Stačí posunout anténu o 20 cm výše a signál se zlepší o jednotky dB a multiplex, který nešel téměř načíst, najednou i hraje, byť s občasnými výpadky."
Žádné komentáře:
Okomentovat